Co se vlastně dělo ?

Za poslední dobu se toho od konce dubna až do včerejška spoustu událo.

Tak prvně mě o Velikonocích poprvé zazlobil prst, kterej mi asi za 14 dní na to vystavil minimálně měsíční stopku od lezení. Natažená šlacha je prostě svinstvo a chce to holt klid.

A o to víc sem se vrhnul do přípravy EC RockTripu, ke kterýmu sem se dostal velkou shodou náhod, když sem 24.4. potkal Mouchu na Havranovi. Slovo dalo slovo a já slíbil, že při týhle příležitosti pomůžu s tvorbou oblasti a udělám průvodce na Havrana.

Havran si novýho průvodce určitě zaslouží, ptže poslední vyšel někdy v roce 2005 a od tý doby tam přibylo asi 30 novejch linek na lano. A co si budem povídat, ten poslední není nic extra.

No a tim začal 2 měsíční maraton, kdy jsem byl každej tejden na Havranovi aspoň 3x. Vzalo se to tam hodně z gruntu. Objevilo se spousta boulderů o kterejch nebylo ani tušení. Některejm sem musel pomoct trochu na vzduch, jinejm se zas udělal parádní dopad... byla to zkrátka taková dělničina ve skalách (občas dost tvrdá - těch hodin tam), ale myslim, že výsledek stojí za to.

Na RockTrip jsme připravili 31 kamenů s více než 140 problémama (a to měli kluci strach, aby jsme se dostali vůbec na stovku) a k tomu ještě 76 cest na lano. Tim se stal Havran super parádní oblastí, kam se vyplatí zajet vícekrát.

Na bouldrech je tu pořád pár projektů, který budou okolo 7C-8A a tak je na co jezdit.

Všechno je to pěkně sesumírovaný v novym průvodci (zatim race version), kterej dostal každej účastník RockTripu. Má formát A5, je celobarevnej a má 27 stran.

Den D

EC RockTrip byl naplánován na 18.6.2011 a tak se s přibližujícím datem stávala aktuálnější i předpověď počasí, která tejden před závodama nevypadala vůbec dobře. V pátek bylo nádherně. Něco okolo 20°C, lehce pofukovalo a bylo polojasno. Skály byly suchý, takže ideální podmínka. Rozvěsili jsme expresky, smyčky a fixy do cest, zametli a omágovali jsme bouldry a rozvěsili bannery.
Nic teda nebránilo závodu vypuknout.

Co ale čert nechtěl....v noci okolo 2 začalo pršet a přestalo až v 6 ráno. Takže skály byly totál.

Teď nám nezbejvalo nic jinýho, než se modlit a doufat, že už nezačne chcát. Chcát nezačalo a lidi (někteří spali na louce už od pátka) se začali před 9tou scházet u prezentace.Naštěstí místní cenomanskej pískovec má tu parádní vlastnost, že když fouká a není veliká vlhkost, tak je do 6ti hodin suchej a dá se na 80% oblasti lízt.

Želva a Stanice metra 7A

I přes takovýhle rozmary počasí dorazilo asi 60 borců (především bouldristů), který maj můj velkej obdiv, že dorazili. Mouchič dovalil nějaký hadry a začalo se mohutně vysoušet. Nejvíc se lezla jedna z mála suchejch (i bez vysoušení) perel oblasti - Kapitán Kolumbus 7B+. Okolo 13 odpo už kameny z 90% procent oschly a začalo se hojně lízt i na laně. Lezlo se asi do půl pátý, kdy se všichni odebrali na hrad Grabštejn, kde kromě vyhlášení probíhala taky afterparty až do ranních hodin.

Honza a Klacky v díře 7A+

Na to, že to ze začátku nevypadalo, tak spousta lidí odjíždělo s prolezenejma prstama a myslim, že si slušně zalezli.

Jasně, mohlo bejt lepší počasí, ale taky mohlo celou dobu pršet. A i přes všechny peripetie si myslim, že to byl povedenej RockTrip.

To ale musej zhodnotit sami účastníci.