pátek 19. března 2010

Císařovi nové boty

Pomalu se dostávám do fáze,dy začínám mít víc lezeček, než normálních bot a tak mi nedá představit můj novej kousek v lezníku (hantýrkou botník na lezky =D ).

Byl sem taková značková konzerva. Lezl sem především v Salticách (výborný a pohodlný toť lezky) , byl a jsem s nima spokojenej a nějak sem zbytek značek moc neřešil. Jasný líbili by se třeba nějaký Scarpy, ale ta cena.... Měl sem i nějakou a bohužel negativní zkušenost s RP, konkrétně s Moabama a ty šli po 2 měsících do pytle (lezený tak max 8x). Pravda co čekat od základního modelu, že? A pak věc druhá moc mě neuchvátili modely RP designově. I když třeba Zerocks nebo Top Guny nevypadaly špatně.

No ale když prosákla někde v listopadu 2009 info a první fotky botek RockPillars OZONE tak sem věděl, že tyhle boty musim mít =) Prostě od pohledu hodně povedenej kousek. V prosinci jsem je měl prvně v ruce a to mě dostaly definitivně =P. Kopejtko vypadalo dostatečně agresivně a k tomu lepička z Vibramu co víc si přát. Cena na krámě někde okolo 2100, za top model značky, není tak zlá cena. Říkám našetřim, koupim =)

No a pak se jednoho krásnýho dne naskytla šance obout na nožku QCčka (rozuměj se suchýma zipama) a koštnout. A první pocit paráda. Super drželi na malejch stupech, patkování a špičkování nou problémo. To už jsem měl definitivně jasno.



A o několik dní dál jsem se stal jejich šťastným majitelem =).
No a moje krátká recenzička na ně? Tady je:

Popis (dle Hanibala, asi převzato z RockPillarsu):

Špičkové lezecké boty pro sportovní lezení, bouldering a závody. Nejnovější model z dílny RockPillars!

Velmi podařená bota na suché zapínání, která díky patentované technologii 3-FORCE PATENTED RUBBER PULLING SYSTEM zajišťuje dokonalé padnutí a přilnutí boty k noze. Ve špičce je bota velmi tvrdá a vhodná i na mikrostupy. Pod prsty je projmutá a díky tomu vás podrží i v převisech a stropech.

  • Materiál: Syntetická podšitá useň

  • Mezipodešev: Tepelně tvarovaná 1,1 mm SU11

  • Ručně zpracovaná gumová obsázka a stahovací pásky pro dokonalou citlovost a přilnavost

  • 3-FORCE PATENTED rubber pulling system pro co nejlepší přilnavost k noze

  • Podešev: 4 mm Vibram XS Grip

  • Velmi příjemné zapínání, pohodlný jazyk

  • Hmotnost: 395 g (UK 7)

  • Kopyto Asymetrix

  • Kopyto středního až silného stočení, objemější v prstech. Poskytuje výborné nakrčení prstů a tím tak zvyšuje citlivost na čpičce a hranách. Bezešvá pata.

Vzhled a vnější tvar boty:
Naprosto parádní barva. Tuhle světle zelenou prostě miluju. Skvělej tvar botky a myslim, že celkově design týhle botky je hooodně vydařenej. Mě osobně se víc líbí varianta se sucháčem QC než slippery.

Nazutí a první kroky
Tak první nazutí do týhle botky už je trošičku porod. A taky záleží jestli obouváte slippery nebo sucháče (osobně se mi líp nazouvaj QCčka) a jak moc máte zmrvený haksny lezením =D. Slippery jsou ale pocitově určitě víc stáhnutý a je to daný nejenom patentovanym 3-FORCE rubber pullingsystémem, kterej nohu dokonale stahuje a zabraňuje kroucení nohy v lezce. Takže i ve slipprech je noha hodně dobře fixovaná. Právě, jak guma okolo nártu nohu hodně stahuje, tak je potřeba nohu natlačit opravdu až na konec špičky a na následný natlačení paty je potřeba takovej fíglík (palcema pomoct patě dovnitř), ale to může bejt daný rozdílnym typem paty. Bota má tu vlastnost, že se vždycky stáhne zpátky (pokud je teda dýl mimo nohu, tzn. mezi tréninkama) a tak první nazutí je prostě trošku horší, ale pak už je to pohůdka.
První kroky v lezce máte ještě pocit, že to není úplně ono, to ale trvá tak 5-10 minut, než se v tom ta noha usadí a zahřeje a pak už není co řešit. Nicméně tlak v botě není nijak extra nepříjemnej a je úměrnej tomu k čemu je bota určená. Prostě k nekompromisnímu výkonu.

Verze QC(tedy zapínaní na sucháč) se určitě líp nazouvá. Má hodně pohodlnej jazyk (velký plus). A pásky nikde neplandaj mimo botu. Navíc umožňujou určitou variabilitu zapínání a tim se docílí pocitu dobře a pevně stažený nohy.

V terénu:
Zatim jsem měl díky sněhu možnost je testovat jenom na překližce a to jak na bouldru, tak na stěně, ale zatim jsou poznatky a zkušenosti jenom kladný. Ustát malý vruty není problém a jak jsem psal už na začátku patkování v Ozonech je fakt paráda. Pata pevně drží. Člověk nemá pocit, že ho ten chyt zuje. Probraná špička pod prstama podrží ve stropě a špičkování díky pogumovanýmu vršku je jistota.
Uvidíme jak si poradí bota venku, ale předpokládám, že to bude balet na stěně. Ostatně písek, naše hrubozrno nebo PADání řekne víc =).

Resumé:
Ozony jsou prostě nekompromisní zbraní pro bouldry i na skály (nevim jak spáry, vyzkoušíme =P). Super design v kombinaci s kvalitníma materiálama dává dohromady hodně vydařenej celek za slušnej peníz. Když člověk "přetrpí" festovnější první nazutí, tak ho bota myslim příjemně překvapí i za cenu toho, že tlak na špičku tam je. Ale není to nic co by se nedalo vydržet. To je, ale daň všech top modelů za výkon a schopnost ustát nemožný. A taky si přece nekupujete lezky na to, aby jste s nima pak chodili po městě na nákupy =D


Číst dál ...

středa 10. března 2010

Monastical Winter search

Dneska (09-03-10) sem byl zase po delší zimní odmlce omrknout situaci na harcovskejch bouldrech. Dnešní slunný odpoledne sem věnoval druhýmu harcovskýmu hřebenu. Nutno podotknout, že sněhu je tam ještě dost i když některý (jižní) stěnky už jsou suchý, bohužel ve všech výlezech a na vrcholech ještě leží dost sněhu a ledu a tak se bude ještě muset nějakej ten pátek na polezeníčko počkat. Tak jsem dnešek pojal jako objevovací. A hned zkraje oblasti se mi podařilo najít 3 naprosto skvělý linky. Zatim sem to jenom omrkával (lezky sem nechal doma), ale podle odhadů tyhle projektíky nepůjdou pod VI jizerskejch.

První projekt začíná kolmou spárkou a pak se to naklon přes buben a klíčovej nátah do spáro-lišty. Tenhle krok je zhruba ve 4 metrech. Dolez pak by měl bejt v rajbuňku ???


Druhej projektík je v ukloněný stěně a začíná SD startem z lišty. Následovat by měli asi 3 kroky po lištách a nátah do spáry ??? nebo pokračován v minilištách (to se uvidí). Spárou se pak prosoukat na vrchol. Třetí je pak přímou variantou do spáry a na V.


Pak se mi podařilo ulovit Hore Zdar a cestou směr houm sem ještě objevil asi 8 projektíků. Některý lehčí, některý tak V a nahoru. Kvalda se ukáže až po přelezech. Ty budou následovat co nejdřív, abych o ně mohl obohatit připravovanýho průvodčíka.

Večer sem se pak šel domlátit na boulder závody. Dneska mi to moc nelezlo nebo nevim čim to, ale prostě 3 Béčka nějak odolali....asi málo síly a techniky či co =D Je pravda, že Céčka byli dneska skoro lezitelnější než, lehčí bouldry. Aspoň je co zkoušet.



Číst dál ...